Město Frenštát pod Radhoštěm leží uprostřed malebné krajiny moravských Beskyd, mezi soutokem Lubiny a Lomné. Pro nedostatek písemných dokladů patrně nikdy nezjistíme přesné datum založení Frenštátu pod Radhoštěm ani osobu jeho zakladatele. Osídlení kotliny spadá zřejmě do období velké kolonizace ve 13. a 14. století, přesněji do období let 1293 – 1316. Vznik a rozvoj města byl zpočátku svázán se šostýnským panstvím, později pak s panstvím hukvaldským olomouckého biskupství.

První pramenný doklad s výpovědní hodnotou připomíná existenci města až k roku 1382. Od 16. století nabývá město na důležitosti svým obchodem a trhy, uvádí se železný hamr, řemeslná výroba. Jako první z cechů se dokládá v roce 1598 cech tkalcovský. Třicetiletá válka a valašská lidová povstání postihla i Frenštát. V roce 1626 byl vypálen, roku 1646 obsazen Švédy, podvakrát jej postihl mor. Od poloviny 17. století dochází k jeho hospodářskému rozvoji. Souvislost zde nacházíme s pasekářskou a valašskou kolonizací. Z řemesel se rozvijí a nabývá na důležitosti především tkalcovství. Krize odbytu, které toto řemeslo provázely, vedou od poloviny 19. století k početnému vystěhovalectví do Ameriky. Přesto však toto řemeslo přináší obživu většině obyvatel města až do nedávné minulosti. V roce 1781 byl Frenštátu pod Radhoštěm přiznán titul města.

Významné období pro život města nastává od druhé poloviny 19. století. Vytváří se městská samospráva, od roku 1850 je volen městský úřad se starostou. V oněch letech má své počátky místní průmysl, rukodělné tkalcovství přechází na mechanickou tovární výrobu. Z dalších průmyslových odvětví jmenujme například barvířství, punčochářství, výrobu ohýbaného nábytku. Železniční doprava (r. 1888) a nově budované silnice výrazně přispěly k rozvoji průmyslu a obchodu. Výstavba významně pozměnila podobu města a to zejména tyto objekty: chlapecká škola – v roce 1876, radnice – v roce 1890, sokolovna – v roce 1906, spořitelna – v roce 1931, kino – v roce 1932. Frenštát pod Radhoštěm byl také sídlem mnoha spolků různého zaměření, významu i délky trvání. Nejvýznamnější z nich byl střelecký spolek – od roku 1835, ochotnické divadlo – od roku 1836, Občanská beseda – od roku 1861, Tělocvičná jednota Sokol – od roku 1890, Národopisný odbor – od roku 1893, Křesťansko – sociální spolek – od roku 1897, Odbor Národní Jednoty – od roku 1902, Okrašlovací spolek – od roku 1903, Matice Radhošťská – od roku 1905, Tělovýchovná jednota Orel – od roku 1909, DTJ – od roku 1910, obec umělecké tvorby Koliba – od roku 1914. Největší význam z frenštátských spolků měla Pohorská jednota Radhošť, která byla založena v roce 1884. Tato Pohorská jednota Radhošť položila základy organizované české turistice.

BEZ KOMENTÁŘŮ

Napište komentář