Pamětní deska Valentina Kostelníka (*1815, †1891)

Valentin Kostelník byl osvícený vlastenec a politik, zakladatel Občanské besedy ve Frenštátě pod Radhoštěm, říšský a zemský poslanec, starosta města v letech 1863 – 1869, jeden ze zakladatelů textilního průmyslu na Frenštátsku. Pamětní deska V. Kostelníka je umístěna na domě č.p. 20 na náměstí ve Frenštátě p.R..

Pamětní deska Albína Poláška (*1879, †1965)

Albín Polášek se narodil ve Frenštátě a zemřel ve Winter Parku /USA/. Vyučil se ve Vídni řezbářem, studoval v Římě a odešel do USA, kde se stal profesorem na akademii v Chicagu a vytvořil řadu sochařských děl.Jezdíval na dovolenou do Frenštátu. Je autorem sousoší sv. Cyrila a Metoděje a sochy Radegasta na Radhošti, pro Frenštát vytvořil sousoší Zápas dobra se zlem a sochu Ondráš, byl také autorem první československé medaile (Svoboda). Jeho největší dílo v Československu, socha presidenta Wilsona v Praze, bylo za okupace zničeno.

Albín Polášek ve Wikipedii

Pamětní deska Břetislava Bartoše (*1893, †1926)

Břetislav Bartoš se narodil ve Frenštátě p.R. a zemřel v Dolních Mokropsech u Prahy. Studoval pražskou AVU u prof. Schwaigra, Pirnera a Bukovace. Jako italský legionář byl pověřen generálem Grazianim, aby maloval výjevy z fronty. Námětově se stále vracel do rodného kraje a maloval obrazy Ondráš a Juráš, Zbojnici u ohně, Orání čili Jaro v Beskydách, Návrat z pole a řadu portrétů. Ilustroval také Slezské písně Petra Bezruče. R. Parma vydal na pohlednicích jeho krojové studie pod názvem Valašské písničky.

Pamětní deska Jiřího Rašky (*4.2.1941)

Jiří Raška se narodil ve Frenštátě pod Radhoštěm. Jako mladý skokan se dostal do legendární party kolem trenéra Zdeňka Remsy, jíž se říkalo Remsa Boys. Když hrozilo, že Raškovu kariéru zbrzdí vojenská služba na Šumavě, Remsa si ho nechal převelet do vojenského klubu Dukla Liberec. V roce 1964 odjel na ZOH do Innsbrucku, ale plnil pouze roli náhradníka. Jeho velká olympiáda přišla až za čtyři roky.

Díky čtvrtému místu na MS 1966 a druhé příčce na Intersport turné o rok později odjížděl na ZOH 1968 v Grenoble jako jeden z favoritů. Raška skočil 79 metrů a po prvním kole vedl. Druhý skok byl kratší, ale v celkovém součtu stačil na uhájení prvenství – Jiří Raška se stal prvním českým vítězem na ZOH v historii. K tomu přidal druhé místo na velkém můstku. Týž rok dokázal vyhrát šest závodů v řadě. Na mistrovství světa ve Vysokých Tatrách na něj přišlo sto tisíc diváků. Obsadil druhou příčku na velkém a osmou příčku na středním můstku.

V roce 1969 se na jeden den stává i světovým rekordmanem. Na novém můstku v Planici skočil 164 metrů a o čtyři metry tak překonává den starý rekord svého velkého soka, Nora Björna Wirkoly. Nicméně hned následující den mu rekord bere Manfred Wolf (165 m) z tehdejší NDR. Jeho další úspěchy čítají stříbro na MS na velkém můstku v roce 1970, vítězství v Intersportturné rok poté, bronz na historicky prvním MS v letech na lyžích a pátou příčku na ZOH v Sapporu. Od roku 1974 působí jako trenér. Skokanské lyže naposledy obul při závodě veteránů v roce 1979. V letech 1994 – 1996 je společně s Medalem a poté Malcem trenérem české reprezentace. V devadesátých letech působil i jako trenér české reprezentace, mládeže a místopředseda Svazu lyžařů ČR. V anketě Svazu byl zvolen českým lyžařem století.

Jiří Raška ve Wikipedii

Pamětní deska Karla Buzka (*1904, †1998)

Karel Buzek byl frenštátský rodák a čestný občan města Frenštát p. R. Založil Československé národní sdružení v Kanadě (1939), byl spoluorganizátorem II. odboje a nositelem vyznamenání Řádu Kanady.

Pamětní deska Františka Horečky (*1894, †1976)

František Horečka se narodil ve Frenštátě p.R. a zemřel v Novém Jičíně. Působil krátce jako učitel v Kunčicích p.O., Tiché a potom na měšťanské škole ve Frenštátě pod Radhoštěm. Do literatury vstoupil básnickou sbírkou Drsný živel (1915), po niž následovala povídka Žena knězova, knihy pohádek Pohádky pro velké děti, Kouzla noci svatojánské a Když rozkvétá kapraď, povídkový soubor My z hor, rozměrnější prózy Daň z lásky, Ševci a hra Ondřej z Janovic. Je také autorem Knihy o památném Radhošti a vlastivědných prací Jak se mluví pod Radhoštěm a Nářečí na Frenštátsku. Byl členem skupiny Koliba, namaloval řadu akvarelů, přispíval do časopisů a věnoval se organizátorské práci.

Pamětní deska Karla Kálala

Pamětní deska je umístěna při vstupu do bývalé chlapecké školy.

Pomník věnován památce Břetislava Bartoše (*1893, †1926)

Břetislav Bartoš se narodil ve Frenštátě p.R. a zemřel v Dolních Mokropsech u Prahy. Studoval pražskou AVU u prof. Schwaigra, Pirnera a Bukovace. Jako italský legionář byl pověřen generálem Grazianim, aby maloval výjevy z fronty. Námětově se stále vracel do rodného kraje a maloval obrazy Ondráš a Juráš, Zbojnici u ohně, Orání čili Jaro v Beskydách, Návrat z pole a řadu portrétů. Ilustroval také Slezské písně Petra Bezruče. R. Parma vydal na pohlednicích jeho krojové studie pod názvem Valašské písničky.

Pomník Josefa Jandy (*1811, †1876)

Reliéfní portrét je dílem sochaře Jana Knebla, pomník instalován v Jandovém stromořadí Okrašlovacím spolkem v r.1933. Josef Janda byl předsedou „Střeleckého spolku“ a pečoval o povznesení města. 1. ledna 1865 založil „Pamětní knihu města Frenštátu“, kterou vedl a zapisoval do ní události až do roku 1875. Jeho paměti obsahují stručné dějiny Moravy, hukvaldského panství a samotnou kroniku města zvanou též Jandova kronika.

BEZ KOMENTÁŘŮ

Napište komentář