Rozvoj města s populace je úzce spjat s hospodářskou výrobou. Jak již bylo řečeno, růst populace je do jisté míry dokladem hospodářské prosperity. Dobře fungující podniky jsou zárukou pracovních příležitostí. do regionu přicházejí lidé za prací, usazují se zde a zakládají rodiny. Naopak, když se hospodářská výroba ocitne v úpadku, lidé přichází o své zaměstnání, opouštějí region a odchází za novými pracovními příležitostmi. Když nahlédneme do záznamů o stavu obyvatelstva ve Frenštátě p.R. za posledních 130 let a srovnáme jejich změny s historickým vývojem hospodářství, můžeme tuto závislost pozorovat.

Vývoj do roku 1914

Záznamy z r. 1870 uvádějí, že ve Frenštátě bylo 849 domů a ve městě žilo 6 563 obyvatel. Avšak v průběhu následujících dvaceti let docházelo k poklesu populace. Sčítání v r. 1890 zaznamenalo počet obyvatel 5 767. K tomu došlo v důsledku zániku hamernické a sklářské výroby. Počet obyvatel klesal i přesto, že v osmdesátých letech vznikly ve městě nové textilní továrny (Křenek, Kostelník, Michna). Jejich výroba nebyla veliká a mohla zajistit zaměstnání jen pro omezený počet lidí. Mnoho obyvatel z Frenštátu proto v tomto období opustilo město a odešlo za prací – především do Ameriky (Texas). Stav se ustálil na přelomu století, avšak do počátku první světové války počet obyvatel ve Frenštátě nepřesáhl 6 178.

Vývoj od roku 1918 do roku 1939

Válka znamenala prudký pokles obyvatel (válečné oběti, nedostatek potravin) a v neposlední řadě i útlum výroby. V roce 1921 byl ve Frenštátě zaznamenám nejnižší stav obyvatelstva za celé sledované období – pouhých 5 432 obyvatel. To je ještě méně než v době hospodářského útlumu koncem 19. století. V průběhu dvacátých a třicátých let začal počet obyvatel narůstat, avšak velice pozvolna a nepatrně. Stabilizoval se přibližně na hladině 5,5 tisíce obyvatel a do 2. světové války nikdy nepřesáhl počet 6 tisíc.

Po válce došlo k řadě politických změn. Především to byla změna volebního zákona. Voleb se mohli zúčastnit všechny osoby starší 21 let, volby byly přímé, rovné a tajné. Město řídilo zastupitelstvo, které bylo voleno zprvu na čtyři roky, později (od r. 1933) na šest let. Tvořilo je 36 členů, kteří volili dvanáctičlennou obecní radu, v čele se starostou a dvěma náměstky. V r. 1923 získalo město oficiální název Frenštát pod Radhoštěm.

Vývoj od roku 1945 do roku 1989

Po válce docházelo k mírnému snižování populace v důsledku politické a hospodářské nestability (v r. 1947 zde žilo 6412 obyvatel, v r. 1950 jich bylo 6348). K výraznému zvýšení populace došlo až v padesátých letech a to v souvislosti se založením podniku MEZ. Podnik vyrábějící elektromotory znamenal změnu v hospodářské produkci na Frenštátsku, která se doposud orientovala především na textilní výrobu. Prosperující závod nabízel řadu pracovních příležitostí. Do města za prací přicházeli lidé z jiných regionů – především z okolí Zlína. V roce 1950 čítal Frenštát 6 348 obyvatel a počátkem šedesátých let stoupl jejich počet na 7 tisíc. V průběhu dalšího období se počet obyvatel neustále zvyšoval. (v r. 1970 – 8 582 obyvatel, v r. 1947 – 9 406 obyvatel, v r. 1980 – 9 853 obyvatel, po připojení obce Bordovice 10 432 obyvatel).

O poválečném rozvoji města svědčí i fakt, že od r. 1949 se Frenštát p.R. stává okresním městem. Pod správu Frenštátského okresu spadaly obce Frýdlant n. O., Kunčice p. O., Čeladná, Trojanovice, Bordovice, Tichá, Lichnov, Ostravice, Nová ves, Veřovice a další. Okresním městem byl Frenštát až do r. 1960. Poté se Frenštát stal součástí okresu Nový Jičín. V 60. – 80. létech je pravomoc Městského národního výboru velmi omezena, rozvoj města je podřízen centrálnímu celostátnímu plánování.

Vývoj po roce 1989

Počátkem devadesátých let žilo ve Frenštátě 11 166 obyvatel a v průběhu posledních deseti let jejich počet umírněně roste. V současné době žije ve Frenštátě 11 921 obyvatel, z toho přibližně 7 tisíc v produktivním věku.

Po období výrazného rozmachu populace v letech 1950 – 1990, kdy počet obyvatel vzrostl téměř dvojnásobně, přichází období stabilizace. Lze očekávat, že nárůst počtu obyvatel se bude v příštích letech snižovat. Příčinou toho je stárnutí populace – snižuje se počet rodin s malými dětmi, přibývá občanů starších 60-ti let. To je dáno jednak všeobecnými trendy evropské společnosti, v neposlední řadě však i hospodářskými změnami v místním regionu. Řada podniků po r. 1989 zanikla (např. Slezan, Loana), někdejší továrna na nábytek TON (nyní L. A. Bernkop) svou výrobu omezuje. Hlavním zdrojem pracovních příležitostí v současné době je podnik Siemens.

Po roce 1990 došlo ke změnám v uspořádání obce. Instituce Městského národního výboru byla nahrazena Městským úřadem. O správu města se stará 21 členné městské zastupitelstvo, které si zvolilo 7 člennou městskou radu v čele se starostou Ing. Karlem Mičkem.

BEZ KOMENTÁŘŮ

Napište komentář