Rozvoj do roku 1914

Do konce 1. poloviny 19. století převládala na Hukvaldském panství, jehož byl Frenštát p.R. součástí, tři nejdůležitější průmyslová odvětví:

  • hamernictví
  • sklářství
  • tkalcovství

První dvě záhy zanikla po vyčerpání surovinových zdrojů. Perspektivním odvětvím se jevila tkalcovská a textilní výroba.

V roce 1880 vznikla první moderní továrna v Dolní ulici, která patřila Josefu Bumbalovi a zaměstnávala kolem 500 dělníků. Záhy poté následovaly další tkalcovské fabriky: v r. 1883 František Křenek, v r. 1887 Valentin Kostelník & synové, v r. 1901 František Michna a posléze v r. 1911 ing. Viktor Křenek. V r. 1905 byla v těsném sousedství města, na katastru obce Tichá postavena pletárna a později přádelna (Albert Reiser).

Kromě textilní výroby se ve Frenštátě p.R. rozvíjel i nábytkářský průmysl. V roce 1883 byla v blízkosti dnešního železničního nádraží založena továrna na nábytek L. A. Bernkop. Zřízení tohoto podniku mělo pro Frenštát p. R. značný význam. (v r. 1909 zde byla vybudována vlastní elektrárna, která zásobovala elektrickým proudem celé město).

Vedle již zmíněných velkých fabrik se po roce 1905 objevilo několik menších podniků – výrobna kameninového nádobí (V. Mynář), palírna likérů a družstevní mlékárna.

Rozvoj od roku 1918 do roku 1939

Po 1. světové válce se hospodářská situace ve Frenštátě více méně ustálila na předválečnou úroveň. Textilní fabriky a továrna L. A. Bernkop pokračovaly ve své činnosti. Nových podniků ve městě příliš nepřibývalo (svou roli zde sehrála i hospodářská krize). Pouze v r. 1930 byla otevřena textilní továrna Petra Polacha (dnešní Siemens). Soupis továren a živnostenských závodů z téhož roku uvádí, že ve městě bylo „šest textilních továren, jedna na ohýbaný nábytek, jedna na šití prádla, jedna na kameninové nádobí, jedna barvírna, jedna palírna lihovin a dvě továrny na pletené zboží“.

Rozvoj od roku 1945 do roku 1989

Po osvobození měl Frenštát p.R. charakter malovýrobního města. Roku 1945 podlehly zestátnění původně samostatná pletárna a přádelna, ze kterých vznikl podnik Loana. V roce 1946 se firma Bernkop stala součástí podniku Thonet (Bystřice pod Hostýnem) a od r. 1954 nesla název TON (Továrna na Ohýbaný Nábytek). Po únorovém převratu 1948 došlo ke sloučení tkalcovských firem Křenek, Michna a Kostelník a vznikl bavlnářský podnik Slezan. Všechny tyto podniky přešly pod státní správu.

V roce 1947 byla na základě rozhodnutí ministerstva průmyslu ve Frenštátě založena továrna MEZ, vyrábějící elektromotory. Závod byl umístěn v prostorách původně textilní továrny Petra Polacha.
Tak od počátku padesátých let ve městě fungovaly čtyři státní podniky: Loana, TON, Slezan a MEZ. Poslední z nich se stal největším a nejprogresivnějším závodem.

V r. 1947 byl v prostorách bývalé textilní továrny zahájen provoz podniku MEZ.

Rozvoj po roce 1989

Politické změny r. 1989 zasáhly i do hospodářské oblasti. Původně státní podniky byly privatizovány nebo vráceny původním majitelům. Tak zanikl podnik Slezan a Loana. V prostorách prvního z nich se záhy usídlila firma LAPOS (prodej elektrospotřebičů) a zavedla zde své sklady. Objekt podniku Loana odkoupila firma Superior (výroba a prodej jízdních kol) a zřídila zde svou pobočku.

Podnik TON se stal akciovou společností s názvem FRETON a pokračoval ve výrobě původního sortimentu. V roce 1999 byla tato společnost nahrazena firmou Bernkop, nesoucí název zakladatele továrny. Výroba v tomto podniku však v posledních letech klesá.

Nejperspektivnější firmou v současnosti zůstává firma Siemens, která navázala na produkci podniku MEZ.

BEZ KOMENTÁŘŮ

Napište komentář