Historie

Socha slovanského boha Radegasta je odjakživa spojována s vrcholem hory Radhošť v Beskydech. Je typickým znakem a oblíbeným cílem turistů a návštěvníků Pusteven.

Autorem sochy tohoto slovanského boha je sochař Albín Polášek, který ovšem vytvořil ne jednu, ale hned dvě totožné sochy Radegasta – existují tedy dva originály. Jeden z nich je umístěn právě v Beskydech, druhý se nachází na druhé straně republiky – v zoologické zahradě v Praze. A právě socha Radegasta z pražské ZOO prošla nedávno renovací a nyní se vrací zpět na své místo – k výběhu vlků.

Slavnostní odhalení zrekonstruované sochy Radegasta v pražské ZOO se uskuteční již tuto sobotu 27. června 2015 ve 13:40 hodin. Tohoto slavnostního okamžiku se zúčastní nejen restaurátoři Radegastovy sochy, tj. profesor Petr Siegl a student Petr Lacina, ale pozvání přijali také zástupci z Moravy – starosta Trojanovic Jiří Novotný a ředitel Městského kulturního střediska ve Frenštátě pod Radhoštěm pan Marián Žárský. Celou akci zahájí tóny cimbálové skupiny Cimbál Praha ve 12:45 hodin.

Plánovaná slavnost má ještě jeden cíl, a tím je snaha spojit Prahu s Beskydami právě díky těmto totožným sochám. Součástí oslav je proto mimo jiné také zprovoznění nového informačního panelu, který by měl odkazovat právě na Radegastova bratra v Beskydech. Totéž je plánováno na Pustevnách – u tamější sochy Radegasta bude stejná tabule informovat o soše umístěné v pražské ZOO.

Zdroj: Kulturafrenstat.cz

Oslava Dne města Frenštátu pod Radhoštěm připadne na pátek 12. června 2015. Program začne ve 12 hodin na frenštátském Náměstí míru, ukočení je plánováno na 22:00 hod.

Pro návštěvníky je připravený bohatý program, pestrá kulturní vystoupení, bezplatný vstup do frenštátského muzea a těšit se můžete na koncert oblíbené zpěvačky Petry Janů.

Bližší informace najdete na přiloženém plakátu.

Zdroj: Kulturafrenstat.cz

Zdroj foto: venahruza

Dne 26. února v roce 1990 opustili bývalé Československo první ruští vojáci. Úplně první skupina okupantů opouštěla zem před 25 lety právě z frenštátského nádraží. Frenštát p. R. se tak stal prvním městem v zemi, které se zbavilo ruských okupantů.

V den, kdy Rusové odjížděli, bylo vlakové nádraží ve Frenštátě zaplněno vlaky s ruskými tanky, všude se pohybovalo spoustu vojáků, ale i novinářů. Odjezd ruského vojska byl zahájen odpoledne ve 14:40 hod. Podle slov jednoho z místních pracovníků nemá nádraží z tohoto významného dne pořízenou žádnou fotografii – lidé se v tehdejší atmosféře báli fotografovat.

Atmosféru před 25 lety popsal také Dalibor Norský, bývalý tajemník Městského národního výboru, který vnímá tento den jako jeden z nejsilnějších zážitků ve svém životě. Poslední odsun ruských vojsk proběhl o několik týdnů později, v měsíci březnu.

Zdroj: Rozhlas.cz, Foto: venahruza

Kulturně společenský měsíčník Frenštátský zpravodaj, který se těší stále větší oblibě, změní po deseti letech tvář. Místo předtištěné úvodní grafiky bude každý měsíc na obálce titulní strany jedna velká fotografie.

Vedení Frenštátského týdeníku slibuje také vedle změny vizuálu navýšení nákladu zpravodaje o 200 kusů. Cena 5 Kč za zpravodaj, i přesto, že rozdíl nejen v kvalitě a barevnosti bude zřejmý, a cena za inzerci se ale nezmění.

„Chceme držet krok s dobou. Proto budeme pokračovat v nastaveném trendu. Do našeho zpravodaje, bude opět moci přispívat široká škála dopisovatelů z oblasti kultury, sportu a správy města. Chceme zůstat čtením pro všechny věkové kategorie čtenářů z Frenštátu pod Radhoštěm a jeho okolí… Frenštátský zpravodaj zůstane informátorem o veřejně právních záležitostech města. Na jeho stránkách čtenáři najdou informace jak o jednání zastupitelstva, nových vyhláškách a nařízeních, tak informace o kultuře a sportu. Velmi atraktivní budou rozhovory se zajímavými osobnostmi, ankety i příspěvky dopisovatelů“, říká jedna z redaktorek Frenštátského zpravodaje Romana Stejskalová.

Frenštátský zpravodaj vychází jednou měsíčně a od doby svého vzniku v devadesátých letech minulého století prošel celou řadou změn. Měnil se jak obsahově, tak graficky. Původně měl formát malého školního sešitu, tisková i grafická úroveň by v dnešní době už neobstála. Později vycházel ve formátu A4 a konečně od roku 2004 se dočkal také křídového papíru s barevnou obálkou.

Foto: archiv OSMKS

Termín konání výstavy:  18.září – 16.listopadu 2014

Vstupné:  dospělí 30 Kč, děti a senioři 10 Kč

Vernisáž výstavy byla slavnostně zahájena ve čtvrtek 18. září ve výstavní síni muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm. Výstava představuje a poukazuje na vývoj a proměny platidel od dávného pravěku až po 20. století.

Návštěvníci si ještě stále mohou prohlídnout bohatou sbírku mincí a platidel, které se používaly v průběhu staletí v oblasti našeho regionu. Výstava potrvá do 16. listopadu 2014 a je určena jak pro širokou veřejnost, tak pro vášnivé zájemce o numismatiku. K prohlédnutí budou nejen mince a bankovky, ale také pokladničky, vkladní knížky nebo pamětní mince.

frenstat-vystava-platidla-mince-2

frenstat-vystava-platidla-mince
Zdroj: muzeumnj.cz

Město Frenštát pod Radhoštěm se nachází v poklidném prostředí podhůří Beskyd a zároveň je nazýváno vstupní bránou do CHKO Beskydy. Je stále oblíbenějším turistickým cílem, vyžití zde najdou milovníci turistiky, cykloturistiky i lyžování.

V roce 1994 vzniklo ve Frenštátě pod Radhoštěm Turistické informační centrum (TIC), které i dnes poskytuje turistům a návštěvníkům požadované informace v oblasti cestovního ruchu v této oblasti. Zeptat se můžete na možnosti ubytování, stravování nebo kulturního a sportovního programu.

Kromě potřebných informací, které vám informační centrum poskytne, lze na tomto místě zakoupit např. mapy, suvenýry, pohlednice nebo také vstupenky na frenštátské kulturní akce.

Kde najdete Turistické informační centrum Frenštát

Turistické informační centrum
Náměstí Míru 1
744 01 Frenštát p. R.

Kontakt na TIC Frenštát

Tel.:  +420 556 836 916
E-mail:  ic@mufrenstat.cz

Svatý Lukáš je jak známo patronem malířů a sochařů. Výstava nazvaná Svatý Lukáš, maléř Boží představí pohled na výtvarné ztvárnění významných, lidových i zcela anonymních tvůrců zpodobňujících nebeské patrony. Ke shlédnutí budou jak podmalby na skle, svaté pouťové obrázky, tak staré tisky, oltářní obrazy a další obrazové vyjádření autorů.

V minulosti provázeli světci každodenní život lidí a jejich obrazové vyobrazení bylo běžnou součástí života. Plastiky a malby světců se tradičně objevovaly ve štítech staveb i v interiérech, například nad dveřmi nebo v tzv. svatém koutku.

Na Novojičínsku se výzdobou církevních staveb v 18. a 19. století zabývali známí umělci a jejich malířské dílny. Mezi ty nejznámější patřili např. J. J. Frömel, malíři z rodiny Bergerů, J. Ulrich nebo R. Heinz.

Sbírky Muzea Novojičínska představí světce a světice ve výtvarném umění ve výstavní síni Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm. Vernisáž výstavy se uskuteční 22. listopadu 2012 v 17:00. Výstava potrvá do 13. ledna 2013.

V rámci vernisáže proběhne slavnostní předání ceny sv. Martina za rok 2012.

V letošním roce slaví Frenštát pod Radhoštěm 630 let od první písemné zmínky. Oslavy vyvrcholí 30. října 2012, kdy do města exkluzivně zavítá Janáčkova filharmonie Ostrava. Repertoár koncertu budou tvořit známé filmové melodie. Janáčkova filharmonie Ostrava již ve Frenštátě pod Radhoštěm vystupovala před lety, dnes svým vystoupením vzdá poctu městu Frenštát pod Radhoštěm a jeho 630 výročí.

V sobotu 15. září „zavlála“ nad výstavní síní Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm vlajka státu Texas. Byla zde totiž slavnostně zahájena výstava Sbírkové předměty z Texasu konaná k pěti letům od otevření muzea a expozice vystěhovalectví Tam za mořem.

Sbírkové předměty z Texasu ve frenštátském muzeu do 4. listopadu 2012

Tato výstava vznikala ve spolupráci muzea s Městem Frenštát a zdejší Muzejní a vlastivědnou společností. Vernisáž výstavy proběhla i za účasti několika krajanů z Texasu, kteří měli podíl na sběru sbírkových předmětů pro stálou muzejní expozici vystěhovalectví. Ne všechny tyto exponáty se však podařil o do jmenované expozice umístit, a proto byly vystaveny alespoň formou této dočasné výstavy, která potrvá jen do 4. listopadu 2012.

V rámci vernisáže bylo předáno také ocenění panu Darwinu Machu a jeho ženě Nancy za výjimečné zásluhy a nezištnou obětavou práci v organizaci celé této sběratelské iniciativy. Její aktivní představitelé na naši straně, Ing. Radomír Golas a Drahomír Strnadel, tu stručně shrnuli také její vznik, průběh a dosažené výsledky.

Na výstavě mohou její návštěvníci vidět zejména prvky, které byly součástí každodenního života prvních moravských osídlenců v Texasu. Jsou to předměty především hospodářského, řemeslného nebo domácího původu. Zastoupeny tu jsou ale i novodobé upomínkové předměty, které tu zanechali návštěvníci z Texasu v průběhu uplynulé „pětiletky“ muzea. Archivní fotografie, dopisy a jiné dokumenty společně s novodobými rodokmeny jednotlivých rodin tehdejších imigrantů dokreslují celé téma výstavy do hlubších podrobností a konkrétnějších souvislostí.

[nggallery id=6]

[Zdroj: Muzeum Frenštát p. R.]

Ve výroční den popravy pana Aloise Jaroše si Muzejní a vlastivědná společnost ve Frenštátě pod Radhoštěm připomene oběti komunistického režimu. Setkání se koná ve čtvrtek 17. května 2012 v 17:00 u pamětní desky na budově školy v Tyršově ulici.

Případ Aloise Jaroše

Alois Jaroš (narozen 11. března 1923), majitel zvěstovského panství, byl popraven dne 17. května 1952. Jeho odsouzení k trestu smrti předcházely události datované 9. června 1951 a spjaté se jmény František Slepička a Václav Burda. V podvečer tohoto červnového dne navštívili F. Slepička a A. Jaroš zemědělského referenta ONV Votice Václava Burdu. Setkání se odehrálo ve Zlatých Horách – Kamberku. Muži se vydávali za příslušníky StB, přičemž došlo k odcizení Burdova motocyklu. František Slepička při odjezdu Václava Burdu postřelil. Ten svým zraněním ale později podlehl.

Z výpovědí rodinných příslušníků Václava Burdy bylo patrné, že šlo o nešťastnou náhodu způsobenou trhavým rozjezdem motocyklu (řídil jej Alois Jaroš). Mířící František Slepička jel otočen v protisměru jízdy a před nešťastným výstřelem mluvil o tom, že Burdu následující den opět navštíví.

I přes tyto skutečnosti byl případ vyšetřován jako úkladná vražda organizovaná členy teroristické a protistátní skupiny vojenského zběha. František Slepička měl být podle obžaloby prostřednictvím Josefa Honse ve spojení s teroristy plánujícími další vraždy. V případu bylo vyslýcháno kolem 120 osob, 36 osob bylo odsouzeno. František Slepička a Alois Jaroš byli odsouzeni k trestu smrti. Výrokem soudu byl odsouzeným často také zabaven veškerý majetek.

Alois Jaroš byl 17. května 1952 v Praze na Pankráci popraven. Rehabilitován byl až v roce 1995, kdy byly rodině v restituci také navráceny zabavené majetky.
___
[Zdroj: Tichý, Martin (2010): Náhlá úmrtí ve vězeňských zařízeních. Několik otázek k problému na příkladu úmrtí Josefa Honse. PaD 1/2010, Třetí odboj, s. 98 – 100.]