Zajímavá místa

Náměstí

Měšťanské domy v místě původní středověké zástavby, stavby ze 17., 18. a 19. století s více či méně zachovanými interiéry a fasádami. Na jihozápadní straně dochováno podloubí i s historickou dlažbou z oblázků.

Radnice

Novoromantická budova předána k užívání v r.1891 a postavena na místě v r.1796 vystavěného obecního domu. Na fasádě pískovcový znak města sv. Martin a reliéfní portréty J. A.Komenského, J.Jungmana, Fr.Palackého a B.Jablonského. V interiéru reliéfní alegorie Spořivost sochaře Jana Knebla. Památník obětem 1. a 2.svět.války, originál sousoší sv. Cyrila a sv. Metoděje, originál sochy pohanského boha Radegasta.

Měšťanský dům č.p. 2

Měšťanský dům číslo popisné 2 se nachází na parcele číslo 46/1 st., k. ú. Frenštát p. R. Jedná se o dům s historizující architekturou z roku 1899 s použitím zdiva barokního domu (z doby kolem r. 1700) a s dochovalým barokním podloubím. Stavbu provedl místní stavební a tesařský mistr Jan Parma.

Měšťanský dům č.p. 4

Měšťanský dům číslo popisné 4 stojí na náměstí Míru (parc. č. 48/1 st., k. ú. Frenštát p. R.). Charakteristická je pro tento dům barokní architektura na starších základech s dochovaným podloubím a fasáda z doby kolem roku 1874. Přestavbu a přístavbu prováděl architekt Aleš Parma v roce 1909, nadstavba v patře je z roku 1935. Vývoj městského domu je doložen od 16. století do současnosti.

Měšťanský dům č.p. 6

Měšťanský dům číslo popisné 6 (náměstí Míru, parc. číslo 55 st., k. ú. Frenštát p. R.) byl původně velkoměšťanským pravovárečným domem s dochovaným podloubím ze 17. století. Stavebně byl zhodnocen okolo roku 1827, adaptace proběhla v roce 1936. V jednom traktu domu bývala synagoga.

Měšťanský dům č.p. 12

Měšťanský klasicistní dům z poloviny 19. století, později stavebně upravovaný, stojí na náměstí Míru (parc. č. 8 st., k. ú. Frenštát p. R.). Jeho fasáda byla v 19. století doplněna o historizující římsy a celý dům byl v tomtéž století obohacen o secesní prvky.

Měšťanský dům č.p. 17

Hotel Přerov – měšťanský dům č. p. 17, stojí na náměstí Míru na parcele č. 13/1 st. Jedná se o řadový dům, postavený jako hotel na místě starého měšťanského domu. V roce 1898 byla provedena jeho kolaudace, stavitelem domu byl Michal Barabáš z Rožnova pod Radhoštěm.

Měšťanský dům č.p. 18

Měšťanský dům č. p. 18 (náměstí Míru, parc. č. 14 st., k. ú. Frenštát p. R.) je původně měšťanským právovárečným domem ze 2. poloviny 16. století. Jedná se o dům s pozdějšími dostavbami. Fasáda z 19. století byla nověji zjednodušena. Dům je součástí historického jádra města.

Měšťanský dům č.p. 19

Měšťanský právovárečný dům (náměstí Míru, parc. č. 15 st., k. ú. Frenštát p. R.) byl postaven po požáru ve 2. polovině 16. století a nověji přestavěn v 17. století. Doklad vývoje tohoto domu je zachycen od 16 do 19 století.

Měšťanský dům č.p. 20

Pro měšťanský dům č. p. 20 (náměstí Míru parc. č. 16, k. ú. Frenštát p. R.) je charakteristická historizující architektura z doby po polovině 19. století výrazně se uplatňující v severní frontě náměstí.

Měšťanský dům č.p. 21

Původně šenkovní měšťanský dům (náměstí Míru, parc. č. 17 st., k. ú. Frenštát p. R.) s dochovaným jádrem ze 17. století a pozdějšími četnými stavebními úpravami.

Kostel sv. Jana Křtitele

Tzv. “horní”, pozdně gotická stavba z r.1634, pozdějšími stavebními zásahy doznala značných změn. Barokní kamenný krucifix u kostela postaven v r.1753, lípy vysázeny v r.1862, architektura zdi s křížovou cestou zbořena v r.1975.

Kostel sv. Martina

tzv. „farní“ či „dolní“, postaven na místě staršího kostela, který byl zničen po požáru města v r.1661. Boční kaple sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého byly postaveny v r.1740. Vystaven obraz A. Libschera Valašská madona.

Sloup P. Marie

z r.1686. Ranně barokní pískovcová statue je situována do dolní části náměstí.

Lurdská kaple sv. Marie

Kapli na Horečkách dala v roce 1902 postavit manželka pana Bumbaly jako dík za navrácení zdraví. V roce 1931 byl panem Cholevou darován zvonek. Tradičně se zde koná o svátku sv. Ducha pouť. Kaple je otevřena od 1. května do poloviny října.

Kamenný kříž

Barokní pískovcový kříž osazený na tvarovaném soklu. Boční strany jsou přizdobeny, na zadní straně se nachází datace 1753 a obdélníková litinová tabulka s delším textem připomínající sv. misii r. 1869. Korpus Krista je zpracován ve vysokém reliéfu. Tvář je jemně modelovaná, anatomie dobře zvládnutá. Přestože se kříž svou ornamentikou opožďuje za rokem vzniku – 1753 – jedná se o práci dobré dobové úrovně.

Kašna se sochou Neptuna

Vznik (frenštátského Jonáše) je spojen s budováním městského vodovodu v r.1840. Spolu se skupinou lip a lípou Svobody z r.1918 dotváří historické jádro města. V r. 1982 originál plastiky nahrazen kopií.

Socha sv. Floriána

Je datována r.1773, vznik plastiky sv. Jana Nepomuckého se uvádí k r.1719. Obě pískovcové barokní sochy jsou instalovány v horní části náměstí.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Tato vrcholně barokní pískovcová socha je umístěna v horním cípu náměstí a je datováno do roku 1719.

Originál sochy pohanského boha Radegasta

Radegast – bůh hojnosti, úrody a slunce – byl vytvořen frenštátským rodákem, sochařem A. Poláškem. Tato socha je umístěna v radnici na náměstí. Radegasta věnoval A. Polášek Pohorské jednotě Radhošť, což byl první český turistický spolek. Socha má mužské tělo a lví hlavu, která je zdobena přilbicí s býčími rohy. V pravé ruce drží roh hojnosti a v levé sekeru. Kopie sochy je umístěna na bájné hoře Radhošť.

Strůjce svého osudu

Socha Strůjce svého osudu aneb vytesej sám sebe je umístěna v malém parčíku v Horní ulici. Tato plastika je taktéž dílem sochaře A. Poláška. A. Polášek na této soše pracoval celý svůj život, neustále se k ní vracel. Je také vystavena v několika středních školách v USA.

Plastika Pravěký zápas

Plastika z roku 1938 je umístěna před školou (budoucí muzeum) v Horní ulici a je taktéž dílem čechoameričana A. Poláška. A. Polášek tuto sochu nazval ještě několika jmény, a to Slovan rvoucí se s germánským vlkem, Muž ve smrtelném zápase s vlkem a v neposlední řadě Zápas dobra se zlem.

Kopie sousoší Cyrila a Metoděje

Kopie sousoší Cyrila a Metoděje od A. Poláška je umístěna v radnici na náměstí. Originál – bronzové sousoší – se tyčí na Radhošti, a je umístěno směrem k východu, pohlíží na Radegasta na protější vyvýšenině a zároveň vítá příchozí lidi. Socha byla darována Matici radhošťské, která se zasloužila o vybudování kaple na Radhošti.

Pamětní deska Valentina Kostelníka (*1815, †1891)

Valentin Kostelník byl osvícený vlastenec a politik, zakladatel Občanské besedy ve Frenštátě pod Radhoštěm, říšský a zemský poslanec, starosta města v letech 1863 – 1869, jeden ze zakladatelů textilního průmyslu na Frenštátsku. Pamětní deska V. Kostelníka je umístěna na domě č.p. 20 na náměstí ve Frenštátě p.R..

Pamětní deska Albína Poláška (*1879, †1965)

Albín Polášek se narodil ve Frenštátě a zemřel ve Winter Parku /USA/. Vyučil se ve Vídni řezbářem, studoval v Římě a odešel do USA, kde se stal profesorem na akademii v Chicagu a vytvořil řadu sochařských děl. Jezdíval na dovolenou do Frenštátu. Je autorem sousoší sv. Cyrila a Metoděje a sochy Radegasta na Radhošti, pro Frenštát vytvořil sousoší Zápas dobra se zlem a sochu Ondráš, byl také autorem první československé medaile (Svoboda). Jeho největší dílo v Československu, socha presidenta Wilsona v Praze, bylo za okupace zničeno.

Pamětní deska Břetislava Bartoše (*1893, †1926)

Břetislav Bartoš se narodil ve Frenštátě p.R. a zemřel v Dolních Mokropsech u Prahy. Studoval pražskou AVU u prof. Schwaigra, Pirnera a Bukovace. Jako italský legionář byl pověřen generálem Grazianim, aby maloval výjevy z fronty. Námětově se stále vracel do rodného kraje a maloval obrazy Ondráš a Juráš, Zbojnici u ohně, Orání čili Jaro v Beskydách, Návrat z pole a řadu portrétů. Ilustroval také Slezské písně Petra Bezruče. R. Parma vydal na pohlednicích jeho krojové studie pod názvem Valašské písničky.

Pamětní deska Jiřího Rašky (*4.2.1941)

Jiří Raška se narodil ve Frenštátě pod Radhoštěm. Jako mladý skokan se dostal do legendární party kolem trenéra Zdeňka Remsy, jíž se říkalo Remsa Boys. Když hrozilo, že Raškovu kariéru zbrzdí vojenská služba na Šumavě, Remsa si ho nechal převelet do vojenského klubu Dukla Liberec. V roce 1964 odjel na ZOH do Innsbrucku, ale plnil pouze roli náhradníka. Jeho velká olympiáda přišla až za čtyři roky.

Díky čtvrtému místu na MS 1966 a druhé příčce na Intersport turné o rok později odjížděl na ZOH 1968 v Grenoble jako jeden z favoritů. Raška skočil 79 metrů a po prvním kole vedl. Druhý skok byl kratší, ale v celkovém součtu stačil na uhájení prvenství – Jiří Raška se stal prvním českým vítězem na ZOH v historii. K tomu přidal druhé místo na velkém můstku. Týž rok dokázal vyhrát šest závodů v řadě. Na mistrovství světa ve Vysokých Tatrách na něj přišlo sto tisíc diváků. Obsadil druhou příčku na velkém a osmou příčku na středním můstku.

V roce 1969 se na jeden den stává i světovým rekordmanem. Na novém můstku v Planici skočil 164 metrů a o čtyři metry tak překonává den starý rekord svého velkého soka, Nora Björna Wirkoly. Nicméně hned následující den mu rekord bere Manfred Wolf (165 m) z tehdejší NDR. Jeho další úspěchy čítají stříbro na MS na velkém můstku v roce 1970, vítězství v Intersportturné rok poté, bronz na historicky prvním MS v letech na lyžích a pátou příčku na ZOH v Sapporu. Od roku 1974 působí jako trenér. Skokanské lyže naposledy obul při závodě veteránů v roce 1979. V letech 1994 – 1996 je společně s Medalem a poté Malcem trenérem české reprezentace. V devadesátých letech působil i jako trenér české reprezentace, mládeže a místopředseda Svazu lyžařů ČR. V anketě Svazu byl zvolen českým lyžařem století.

Pamětní deska Karla Buzka (*1904, †1998)

Karel Buzek byl frenštátský rodák a čestný občan města Frenštát p. R. Založil Československé národní sdružení v Kanadě (1939), byl spoluorganizátorem II. odboje a nositelem vyznamenání Řádu Kanady.

Pamětní deska Františka Horečky (*1894, †1976)

František Horečka se narodil ve Frenštátě p.R. a zemřel v Novém Jičíně. Působil krátce jako učitel v Kunčicích p.O., Tiché a potom na měšťanské škole ve Frenštátě pod Radhoštěm. Do literatury vstoupil básnickou sbírkou Drsný živel (1915), po niž následovala povídka Žena knězova, knihy pohádek Pohádky pro velké děti, Kouzla noci svatojánské a Když rozkvétá kapraď, povídkový soubor My z hor, rozměrnější prózy Daň z lásky, Ševci a hra Ondřej z Janovic. Je také autorem Knihy o památném Radhošti a vlastivědných prací Jak se mluví pod Radhoštěm a Nářečí na Frenštátsku. Byl členem skupiny Koliba, namaloval řadu akvarelů, přispíval do časopisů a věnoval se organizátorské práci.

Pamětní deska Karla Kálala

Pamětní deska je umístěna při vstupu do bývalé chlapecké školy.

Pomník věnován památce Břetislava Bartoše (*1893, †1926)

Břetislav Bartoš se narodil ve Frenštátě p.R. a zemřel v Dolních Mokropsech u Prahy. Studoval pražskou AVU u prof. Schwaigra, Pirnera a Bukovace. Jako italský legionář byl pověřen generálem Grazianim, aby maloval výjevy z fronty. Námětově se stále vracel do rodného kraje a maloval obrazy Ondráš a Juráš, Zbojnici u ohně, Orání čili Jaro v Beskydách, Návrat z pole a řadu portrétů. Ilustroval také Slezské písně Petra Bezruče. R. Parma vydal na pohlednicích jeho krojové studie pod názvem Valašské písničky.

Pomník Josefa Jandy (*1811, †1876)

Reliéfní portrét je dílem sochaře Jana Knebla, pomník instalován v Jandovém stromořadí Okrašlovacím spolkem v r.1933. Josef Janda byl předsedou „Střeleckého spolku“ a pečoval o povznesení města. 1. ledna 1865 založil „Pamětní knihu města Frenštátu“, kterou vedl a zapisoval do ní události až do roku 1875. Jeho paměti obsahují stručné dějiny Moravy, hukvaldského panství a samotnou kroniku města zvanou též Jandova kronika.

Budova školy z roku 1876 – muzeum

Původně chlapecká měšťanská škola, druhá česká škola na Moravě. Při vstupu pamětní desky spisovatele Karla Kálala a obětí 11. světové války z řad učitelů Alfréda Havleny, Viléma Hurta a Karla Rašky. V roce 2007 bylo i za přispění EU v budově zprovozněno Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm, příslušející k příspěvkové organizaci Muzeum Novojičínska. Kromě stálých expozic o historii města, turistice, přírodě, vystěhovalectví, slavných místních umělcích, tkalcovství a podobně se zde konají také různé výstavy.

Sušárna ovoce – Papratná na Horečkách

Objekt v soukromém vlastnictví. Původní sušárna na ovoce je dobře udržována, objekt lázní na sousedním pozemku byl však přestavěn. Toto dílo patří k dosud nepublikovaným v odborné literatuře.

Budova bývalé textilní továrny

Budova bývalé textilní továrny Ing.V. Křenka v Nádražní ulici z r.1911, jedna z prvních staveb s železobetonovým skeletem u nás, zřejmě inspirována ateliérem francouzského architekta A. Perreta.

Skokanské můstky