Vývoj do roku 1914

Vývoj do roku 1914

Nejstarší doloženou společenskou aktivitou byl Střelecký spolek založený r. 1835. Svou povahou však šlo o cechovní spolek, který soustřeďoval úzký okruh zájemců z řad výše postavených obyvatel Frenštátu. (v r. 1890 v době svého největšího rozmachů čítal na 50 členů.). Zanikl v r. 1900.

Národně obrozeneckým hnutím podnícená vznikla v r. 1861 Občanská beseda. Spolek pořádal divadelní představení, besedy, přednášky a zábavy. Snažil se především o rozvoj národního sebeuvědomění. V letech 1. světové války byla organizace zakázána rakouskou vládou.

K rozvoji společenského života v modernějším duchu došlo po založení prvních textilních fabrik. Jejich majitelé (především Emil a Jindřich Kostelníkovi, Robert Křenek) byli iniciátory sportovních podniků. V r. 1871 byla za jejich přispění založena Tělovýchovná jednota Sokol, r. 1884 vznikla turistická organizace Pohorská jednota Radhošť. Za podpory podnikatele Konvičky byla r. 1910 založena Tělovýchovná jednota Orel. Za přispění továrníka Roberta Křenka vznikl Sbor dobrovolných hasičů.

Ke vzniku spolků přispívali i samotní dělníci. V r. 1882 byla založena Řemeslnická beseda, která sdružovala drobné řemeslníky. V r. 1887 z popudu tkalcovského dělníka Josefa Štafy vznikl Křesťansko-sociální spolek. Obě instituce se zabývaly organizováním kulturně vzdělávacích pořadů pro široké vrstvy.

Občanská beseda

Byla založena v r. 1861. Svou povahou byla osvětovou organizací konce 19. století. pořádala divadelní představení, přednášky, dvakrát ročně Mikulášskou a Silvestrovskou zábavu. Členové spolku, v jehož čele stál podnikatel Valentin Kaděrka, se snažili o posílení národního sebeuvědomění. Obdivovali Františka Palackého. V r. 1873 byl tento významný český historik a politik čestným hostem Občanské besedy. Po Palackého smrti se členové spolku přičinili o zřízení památníku v rodném domku Františka Palackého v Hodslavicích. K dalším významným počinům občanské besedy patřilo uspořádání „Národopisné, průmyslové, školské a umělecké výstavy“ ve Frenštátě v r. 1893. Výtěžek z této výstavy přispěl ke zřízení valašské osady na Národopisné výstavě v Praze (1895).

Po vypuknutí první světové války byla činnost Občanské besedy zakázána pro rusofilství a slovanofilství. Po válce sice byla organizace znovu obnovena, avšak politické změny a vznik samostatné Československé republiky způsobily, že existence buditelského spolku začínala být zbytečná. Spolek ukončil svoji činnost v r. 1931.

Řemeslnická beseda

Byla založena v r. 1882. Členy besedy se stali drobní řemeslníci, prvním předsedou byl zvolen František Hlaváč.

Prvním počinem spolku bylo zaslání petice moravskému c.k. místodržiteli hraběti Friedrichu Schönbornovi, ve které poukazují na tíživou hospodářskou situaci na severní Moravě a žádají o zřízení erárního textilního průmyslového podniku jako zdroje výdělku. Tato výzva však zůstala bez odezvy.

Hlavním cílem spolku bylo vzdělávání širokých, především dělnických vrstev, prostřednictvím přednášek a kulturních podniků. Při spolku byl založen pěvecký sbor, pořádaly se zábavy. V r. 1898 byl spolek přejmenován na Živnostenskou a dělnickou besedu, pod tímto názvem působil až do 20. století. Největšího rozmachu spolek dosáhl v roce 1902, kdy čítal na 173 členy.

Křesťansko sociální spolek

Vznikl r. 1887 za podpory farní správy ve Frenštátě p.R. a na podnět tkalce Josefa Štafy. Cílem spolku bylo sdružovat křesťansky orientované dělníky a starat se o jejich vzdělávání. Podobně jako Řemeslnická beseda pořádali přednášky, organizovali kulturní život ve městě. Při spolku založen pěvecký sbor a ochotnický soubor.

V roce 1903 zřídil spolek pro členy pobočku záložny Reiffeisenky a v r. 1910 konzum „Dělnická svépomoc“. Po založení Československé republiky přešla značná část členů Křesťansko sociálního spolku do nově vzniklé Československé strany lidové, řadu kulturních podniků na sebe přejala jednota čs. Orla. Činnost spolku proto po 1. světové válce značně upadla, definitivně zanikl v r. 1947.

Tělocvičná jednota SOKOL

Byla založena z popudu Občanské besedy v r. 1871. Měla deset zakládajících a devatenáct přispívajících členů. K významným sponzorům a podporovatelům této organizace patřili majitelé textilních fabrik Robert Křenek a Jindřich Kostelník.

Starostou Sokola byl zvolen Jindřich Kostelník, náměstkem Jiří Felix. Ustavující schůze proběhla v restauraci Na střelnici, která se stala zázemím jednoty.

Již od svého založení kladla důraz nejen na tělesnou zdatnost svých členů, ale i na činnost vzdělávací. Tu plnili hlavně pořádáním divadelních představení. Během r. 1892 získala jednota pro tyto účely sál Na střelnici, který byl přebudován na stálé jeviště.

V r. 1893 byl založen ženský odbor Sokola. Jeho první starostkou byla Marie Kostelníková. V témže roce se jednota zúčastnila 3. všesokolského sletu v Praze. V r. 1897 podnítila vznik Spolku pro pěstování her české mládeže (vedoucím se stal Emil Kostelník).

Počátkem 20. století začala jednota uvažovat o zřízení vlastní tělocvičny. Stavba byla zahájena ve spolupráci s městem v r. 1904. Nová tělocvična měla sloužit nejen členům Sokola, ale i školní mládeži. V r. 1906 byla budova, dodnes stojící v Tyršově ulici, slavnostně otevřena. Za války tělocvična sloužila jako vojenský lazaret.

Zábavní odbor Sokola převzal do správy i kluziště Na střelnici. V r. 1913 získala jednota kinematografickou licenci a začala provozovat ve Frenštátě kino. Během 1. světové války bylo mládeži úředně zakázáno cvičit v Sokole a jednotám bylo doporučeno ujmout se vojenského výcviku mládeže.

Pohorská jednota Radhošť

Vznikla na základě iniciativy Štěpána Ježíška v r. 1884 jako „nejstarší turistický spolek v zemi svatováclavské k poznání krajů moravsko-valašských“. V roce 1886 byl do čela organizace zvolen JUDr. Edvard Parma, který ji vedl celkem 35 let. Mezi hlavní podporovatele Pohorské jednoty patřila továrnická rodina Křenkova.

Pohorská jednota významně přispěla k rozvoji turistiky a cestovního ruchu na frenštátsku vůbec. Upravila okolí města, především Horečky. Zřídila množství značených chodníků, laviček a odpočívadel, dvě rozhledny – Malá domovina a Libušenka. Velkou aktivitu však věnovala budování turistického areálu na Pustevnách.

V roce 1891 přebudovala dosavadní útulnu na Pustevnách na „Valašskou krčmu“. O tři roky později na základě návrhů architekta Dušana Jurkoviče byla vybudována další útulna „Šumná“ a v r. 1899 bouda „Maměnka“ se zvonicí a jídelna „Libušín“, jejíž interiér je vyzdoben freskami podle originálů malíře Mikuláše Alše.

Roku 1902 bylo přispěním Pohorské jednoty zavedeno telefonní spojení mezi areálem na Pustevnách a Frenštátem. Roku 1907 zakoupila jednota chatu u kaple na Radhošti (dnešní hotel Radegast).

Zpět