Vývoj od roku 1914 do roku 1939

Vývoj od roku 1914 do roku 1939

Po první světové válce došlo ke vzniku samostatné Československé republiky. Tato událost se projevila i v kulturním a společenském životě našeho regionu. Řada spolků ukončila svou činnost (např. Osvětová beseda, Matice školská apod.) nebo její činnost značně upadla (Křesťansko sociální spolek). To proto, že v nových politických a kulturních podmínkách přestala mít jejich existence smysl (v případě Osvětové besedy), nebo byla nahrazena novými moderními společensko kulturními organizacemi (např. Orel nahrazuje činnost Křesťansko sociálního spolku).

Z předválečných spolků si význačné postavení zachovala Tělocvičná jednota Sokol, kterou sponzorsky podporují textilní fabriky Křenek a Kostelník, a Tělocvičná jednota Orel, podporována továrníkem Konvičkou. Obě jednoty se po válce staly co do počtu členů nejmasovějšími spolkovými organizacemi a hlavními iniciátory sportovního a kulturního života ve městě. Není proto divu, že mezi oběma jednotami a jejich členy vládla konkurence a řevnivost. Dokumenty z městské knihovny a ze spolkových kronik obou organizací to dokládají (např. „boj o kino“ na přelomu 20. – 30. let).

Kromě TJ Sokol a TJ Orel fungovala ve městě od r. 1910 i Dělnická tělocvičná jednota. Náplní své činnosti se podobala již zmíněným dvěma organizacím. Sdružovala levicově smýšlející dělnictvo.
Po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava v r. 1939 byly organizace TJ Sokol, TJ Orel a DTJ zrušeny a jejich dosavadní činnost zakázána.

Z ostatních spolů působících ve městě sehrávala významnou úlohu Pohorská jednota Radhošť, Matice Radhošťská, Červený kříž a Okrašlovací spolek.

Tělocvičná jednota SOKOL

Po vyhlášení samostatnosti Československa navázala sokolská jednota na svou předválečnou činnost. V r. 1919 odkoupila od obce tělocvičnu a v následujících letech vznikají sokolské jednoty i v obcích v okolí Frenštátu – v Lichnově, Tiché a Trojanovicích (1920 – 1923).

Pro sportovní činnost jednoty bylo upraveno hřiště v blízkosti Sokolovny. Zde se pravidelně konaly tělocvičná vystoupení místních sokolských družin. V jednotě začali pěstovat lehkou atletiku, stolní tenis, byl vystavěn tenisový dvorec. Ve třicátých letech dochází k rozvoji lyžařského sportu. TJ Sokol pořádal lyžařské závody a zrekonstruoval skokanský můstek na Pustevnách.

Kromě sportování organizovala jednota Sokola i divadelní vystoupení. Divadelní představení jsou hrána zprvu v budově Sokolovny, po r. 1929 i v prostorách sokolského kina v Tyršově ulici. V roce 1921 vytvořil akademický malíř Břetislav Bartoš pro sokolské divadelníky malovanou oponu. V období mezi válkami sehráli sokolští ochotníci řadu úspěšných představení (např. Fidlovačka od J.K. Tyla, Bílá nemoc od K. Čapka, opereta Země úsměvů od F. Lehára).

V r. 1929 zakoupila organizace pozemek v blízkosti Sokolovny pro stavbu kina a divadelní scény. Byl zde zřízen první biograf na Valašsku se zvukovou aparaturou. Po okupaci Československa byla TJ Sokol rozpuštěna, její významní funkcionáři zatčeni. První náměstek starosty frenštátského Sokola Jan Kubalec byl za svou činnost popraven.

Tělocvičná jednota Orel

Jednota Orel byla ve Frenštátě založena již před válkou v r. 1910 doktorem Pfeiferem jako protiváha TJ Sokol. Sdružovala křesťansky orientované dělníky a řemeslníky.

Po vzniku Československa se organizace přejmenovala na Jednotu Orla československého, která se těšila podpoře nově vzniklé Československé strany lidové. Ve Frenštátě p.R. do ČSL brzy přešla většina členů Křesťansko sociálního spolku, takže se jednota Orla stala záhy druhou nejpočetnější spolkovou organizací ve městě (hned po TJ Sokol). V r. 1927 zakoupila jednota budovu bývalé firmy Šimona Madlera (v Dolní ulici) a přebudovala jí na tělocvičnu a kulturní sál. Zároveň bylo pro sportovní účely a veřejná sportovní vystoupení vytvořeno hřiště na Nivách (dnes jízdárna).

Stejně jako sokolská jednota věnovala se orelská organizace rovněž kulturnímu podnikání (ochotnický divadelní soubor). Od r. 1929 se v budově Orlovny fungovalo kino.

Po okupaci republiky r. 1939 stihl orelskou jednotu podobný osud jako její konkurenční organizaci TJ Sokol.

Pohorská jednota Radhošť

V poválečných letech se rozrost zájem o lyžařské sporty. Pustevny se staly centrem zimního lyžování. Přispěním Pohorské jednoty byl proto vybudován v r. 1922 na Pustevnách hotel Tanečnica a ve spolupráci s frenštátskou jednotou Sokola byl rekonstruován skokanský můstek.

V r. 1935 byla podle návrhu architekta Aleše Parmy postavena útulna na Javorníku a brzy po té k ní vybudována cesta pro automobily vedoucí z Frenštátu p.R.. V r. 1937 měla Pohorská jednota Radhošť kolem 5 700 členů a pracovala v 25 pobočkách. To byla vrcholná léta její činnosti. V témže roce byl novým předsedou jednoty zvolen JUDr. Božetěch Parma.

V roce 1939 nabídl Klub československých turistů Pohorské jednotě Radhošť, aby se sjednotila, ale místní jednota tento návrh odmítla. V době okupace bylo zatčeno a popraveno devět členů Pohorské jednoty. Předseda Božetěch Parma zahynul v koncentračním táboře Flössenburgu. Objekty v areálu na Pustevnách byly zabaveny pro vojenské účely. Přes veškeré obtíže ze strany protektorátních úřadů se jednota snažila pokračovat ve své činnosti. Ve spojení se svazem Českých lyžařů realizovala v r. 1940 výstavbu sedačkové lanovky z Trojanovic – Ráztoky na Pustevny.

Činnost pohorské jednoty Radhošť byla podporována místními podnikateli – Vladimírem Křenkem, Janem Kaděrkou a Karlem Bartošem.

Matice Radhošťská

Byla založena v r. 1905. Jednalo se o organizaci, která se starala o údržbu kaple na Radhošti. Podporoval ji frenštátský farní úřad. Finanční prostředky pro realizaci svých podniků získávala ze sbírek (kostelní sbírky, sbírky z pokladničky v kapli) nebo prodejem pohlednic s valašskými motivy.

V roce 1926 byla provedena oprava kaple a byla přistavěna dřevěná věž se zvoničkou. Protože finanční možnosti Matice na tento podnik nestačily, byla část nákladů uhrazena z příspěvků Ministerstva školství, zemědělství a obchodu, Olomouckého arcibiskupství a Jednoty duchovenstva.

Známý sochař Albín Polášek věnoval Matici r. 1931 sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Ještě před válkou bylo zařízeno elektrické osvětlení v kapli a vodovod.

Zpět