Vývoj po roce 1989

Vývoj po roce 1989

Události rozpadu komunistického režimu hluboce poznamenaly nejen hospodářství, ale i osudy kulturního, sportovního a společenského života. Oblast rekreačního a společenského využití, která byla v letech 1948 – 1989 řízena a převážně financována státem, najednou stála před otázkou, kde hledat nové prostředky pro svou existenci. Dosavadní státní dotace značně zkreslovaly realitu závislosti nevýdělečných odvětví na hospodářství. Kulturní a sportovní podniky byly pro obyvatelstvo snadno dostupné, např. cena vstupenek na kulturní představení byla nezvykle nízká, tréninkové pobyty a soustředění sportovních oddílů byly dotovány.

Privatizace a zavedení volného trhu způsobila zánik některých firem (např. Loana, Slezan) nebo jejich transformaci na soukromé podniky (Bernkop, Siemens). Ty začaly žít novým, samostatným životem. Řada kulturních a sportovních organizací, které byly v uplynulých letech napojeny na státem podporované podniky, se muselo vyrovnat se skutečností, že skončilo období automatické finanční dotace. Chtěly-li fungovat dále, musely hledat skutečnou síť sponzorů.

To způsobilo, že mohutné organizace zanikly, jiné se silně redukovaly nebo úzce specializovaly, popřípadě se rozpadly na řadu menších organizací, které byly snáze schopny přežít v nově nastolených ekonomických podmínkách.

Tak např. TJ MEZ Frenštát se transformovalo na TJ Frenštát p.R., které stále spravuje větší část sportovních zařízení – areál skokanských můstků, fotbalové hřiště Na nivách, kluziště ve Školské čtvrti, tenisové kurty pod Horečkami a turistickou chatu. Provoz těchto zařízení hradí TJ Frenštát částečně ze zisků z vlastního podnikání (např. přeprava lanovkou na Horečkách, umístění reklam apod.), částečně ze státních dotací a dotací města.

Městský úřad ve Frenštátě p.R. je pak sám vlastníkem a provozovatelem

  • městské sportovní haly postavené v r. 1993 v Martinské čtvrti (bývalá kasárna),
  • sportovního areálu při ZŠ Záhuní s atletickým hřištěm a s asfaltovými kurty na košíkovou, odbíjenou, házenou, volejbal a tenis,
  • sportovního hřiště v Martinské čtvrti, které bylo uvedeno do provozu nákladem 5 mil. Kč v roce 1997,
  • krytého bazénu, který byl nově zrekonstruován v roce 1999.

Ve Frenštátě p.R. fungují i další samostatné sportovní kluby – TJ Slovan (jízdárna Na nivách), Klub sportovní střelby (střelnice na Helštýně), SK Skialpin Pustevny (vznikl z horolezeckého oddílu TJ MEZ). Organizace od roku 1991 vlastní a spravuje lanovou dráhu Ráztoka – Pustevny. Kromě toho provozuje i 11 lyžařských svahů s vleky na Pustevnách. Ve Frenštátě obnovily sou činnost i tělovýchovné organizace, které zde působily před válkou a byly v padesátých letech direktivně zrušeny – TJ SOKOL (převzal opět do své správy Sokolovnu v Tyršově ulici) a TJ Orel (rovněž převzal v restituci bývalou Orlovnu v Dolní ulici). Některé oddíly našly sponzorskou podporu v nově vzniklých firmách. Jedná se především o oddíl volejbalistek SK Lapos PZ, který je sponzorován firmou Lapos prodávající elektrospotřebiče.

Přes určité změny, které prodělaly organizace starající se o sportovní vyžití mládeže i dospělých v posledních letech, vykazují oddíly dobré výsledky. Členka SK Lapos PZ Tereza Tobiášová se zúčastnila olympijských her v Sydney 2000. Mezi lyžaři vynikají Krompolc, Sucháček, Jiroutek a Janda.

V oblasti kultury došlo rovněž k výrazným změnám. Některé spolky jako např. DAR MEZ Frenštát zanikly, některé se transformovaly. K hlavním iniciátorům kulturního života ve městě patří Dům kultury, který je spravován a finančně podporován Městským úřadem ve Frenštátě p.R.. Omezený zdroj finančních prostředků vedl k tomu že, množství aktivit Domu kultury muselo být redukováno – zaniklo Divadlo hudby, řada kroužků se osamostatnila nebo se stala součástí Domu dětí a mládeže ASTRA, který za podpory státu a Městského úřadu působí v Martinské čtvrti (např. soubor lidových písní a tanců Sedmikvítek, keramický kroužek apod.)

Zpět